Hřeben Fagaraše
Fagaraš, Rumunsko
30. července - 4. srpna 2023
V roce 2005 jsme to úplně nedotáhli do konce, takže opět vyrážíme do Rumunska. Letos autem. Smutné konstatování je, že při cestě Česko – Slovensko – Maďarsko – Rumunsko, jsou ty české dálnice výrazně nejhorší. Rumunská 7denní dálniční známka za 3 EUR patří k rozumnému kompromisu. Benzín v Rumunsku do 34 Kč u nás ve stejné době za 38 Kč. Ubytování v penzionech 800–1200 Kč za pokoj pro dva. Chata Podragu byla za 290 Kč na osobu.
Cílem bylo vyjet po Transfăgărășan do sedla u jezera Balea (tady jsme před lety skončili), zde nechat auto a pokračovat po hřebeni. Slabší místo toho plánu je parkování u jezera. Místní „mafie“, která má na starosti centrální parkoviště se toho nebojí a žádá cca. 300 Kč na hodinu. Do serpentin vyrážíme autem brzo ráno. U jezera jsme okolo 7:20 a na blízkých parkovištích vždy pro pár aut je dostatek místa.
První den chceme dojít na chatu Podragu. Mapy.cz píší 4:34; 9,3 km; ↑868 m; ↓801 m. Podle mapy.cz chodíme často a prakticky vždy s výraznou časovou rezervou. Tady tomu tak není. Místní cedule říkají 6 hodin. Nám to zabralo ještě o 15 minut více. V druhé půli volíme cestu po červené s několika řetězy a vzdušnějšími místy. Z prvního La trei pasi de moarte (Tři kroky od smrti) jsme měli předem respekt. Ve výsledku to bylo snadné, srovnatelné s lehčími místy v Tatrách. Hlavním rysem cesty je neustálé stoupání a klesání.
Na chatě Podragu se chceme ubytovat na dvě noci. Chatařka Corina nás vyvádí z našich plánů prostým: „Dnes ano, zítra ne. Přijde velká skupina z Čech.“ Přehodnocujeme plány a zkusíme následující den projít to, co bylo v plánu na dva dny. Optimistické Mapy.cz 10:35, místní cedule to vidí na 12 hodin, přidáváme si rezervu na počítáme 14 hodin.
Ráno vstáváme (5:20) a vyrážíme (5:39) do sedla nad jezerem Podragu (6:17). Předvrchol Viștea Mare (2 527 m) zdoláváme v 8:30 a přechod na samotný Moldoveanu (2 544 m) nám trvá asi 15 minut. Na vrcholu jsme sami (8:47). Vidíme, že na Vista Mare přichází dvě velké skupiny, rychle se fotíme, píšeme do knihy s tím, že jídlo a odpočinek necháme na předvrchol, abychom se na hřebínku nezasekli ve frontě. Udělali jsem dobře. Zpět na Vista Mare jsme v 9:10, což naprosto předčilo naše očekávání a začínáme věřit, že dojdeme k jezeru Balea za světla. Na rozcestí nad chatou Podragu přicházíme v 11:20. Cesta od chaty na vrchol a zpět nám trvala i s přestávkami 6 hodin.
Pokračujeme dál. Prakticky z ničeho nic se okolo poledne přihnala bouřka. Hromy a blesky nás zastihly asi 100 m pod Mircii (2 470 m). Situace moc řešení nemá. Všude daleko. Čekáme na místě asi 15 minut až se to největší přežene. (Lenka to viděla asi takto: „A déšť sílil. Já šílela. Dál nejdu! V bouřce na vrchol nejdu! Nejdeme! Umřu tady!“).
Aby toho nebylo málo po 15. hodině přichází další bouřka, teď už bez výrazných blesků, takže lezení přes La trei pasi de moarte v proudech vody je vlastně pohoda. Přes údolí u jezera Carpa se vracíme k jezeru Balea (16:49).
Cesta nám trvala něco málo přes 11 hodin, hodinky ukazují 20,8 km a ↑ 1 852 m; ↓ 1 905 m.
Autem sjíždíme dolů a cca. 30 km od průsmyku nacházíme skvělý penzion (Comuna Sâmbăta de Sus, Pensiunea Simona), kde máme i prostor na usušení věcí. Moc suchého nám nezbylo.
Následující den přejíždíme na sever Rumunska na prohlídku solného dolu Salina Turda. Úchvatné, obrovské a pro mě do té doby nepředstavitelné.
Moldoveanu (2 544 m)
- 2 dny
- 28,5 km
- ↑↓ 2 114 m
Cílem bylo vyjet po Transfăgărășan do sedla u jezera Balea (tady jsme před lety skončili), zde nechat auto a pokračovat po hřebeni. Slabší místo toho plánu je parkování u jezera. Místní „mafie“, která má na starosti centrální parkoviště se toho nebojí a žádá cca. 300 Kč na hodinu. Do serpentin vyrážíme autem brzo ráno. U jezera jsme okolo 7:20 a na blízkých parkovištích vždy pro pár aut je dostatek místa.
První den chceme dojít na chatu Podragu. Mapy.cz píší 4:34; 9,3 km; ↑868 m; ↓801 m. Podle mapy.cz chodíme často a prakticky vždy s výraznou časovou rezervou. Tady tomu tak není. Místní cedule říkají 6 hodin. Nám to zabralo ještě o 15 minut více. V druhé půli volíme cestu po červené s několika řetězy a vzdušnějšími místy. Z prvního La trei pasi de moarte (Tři kroky od smrti) jsme měli předem respekt. Ve výsledku to bylo snadné, srovnatelné s lehčími místy v Tatrách. Hlavním rysem cesty je neustálé stoupání a klesání.
Na chatě Podragu se chceme ubytovat na dvě noci. Chatařka Corina nás vyvádí z našich plánů prostým: „Dnes ano, zítra ne. Přijde velká skupina z Čech.“ Přehodnocujeme plány a zkusíme následující den projít to, co bylo v plánu na dva dny. Optimistické Mapy.cz 10:35, místní cedule to vidí na 12 hodin, přidáváme si rezervu na počítáme 14 hodin.
Ráno vstáváme (5:20) a vyrážíme (5:39) do sedla nad jezerem Podragu (6:17). Předvrchol Viștea Mare (2 527 m) zdoláváme v 8:30 a přechod na samotný Moldoveanu (2 544 m) nám trvá asi 15 minut. Na vrcholu jsme sami (8:47). Vidíme, že na Vista Mare přichází dvě velké skupiny, rychle se fotíme, píšeme do knihy s tím, že jídlo a odpočinek necháme na předvrchol, abychom se na hřebínku nezasekli ve frontě. Udělali jsem dobře. Zpět na Vista Mare jsme v 9:10, což naprosto předčilo naše očekávání a začínáme věřit, že dojdeme k jezeru Balea za světla. Na rozcestí nad chatou Podragu přicházíme v 11:20. Cesta od chaty na vrchol a zpět nám trvala i s přestávkami 6 hodin.
Pokračujeme dál. Prakticky z ničeho nic se okolo poledne přihnala bouřka. Hromy a blesky nás zastihly asi 100 m pod Mircii (2 470 m). Situace moc řešení nemá. Všude daleko. Čekáme na místě asi 15 minut až se to největší přežene. (Lenka to viděla asi takto: „A déšť sílil. Já šílela. Dál nejdu! V bouřce na vrchol nejdu! Nejdeme! Umřu tady!“).
Aby toho nebylo málo po 15. hodině přichází další bouřka, teď už bez výrazných blesků, takže lezení přes La trei pasi de moarte v proudech vody je vlastně pohoda. Přes údolí u jezera Carpa se vracíme k jezeru Balea (16:49).
Cesta nám trvala něco málo přes 11 hodin, hodinky ukazují 20,8 km a ↑ 1 852 m; ↓ 1 905 m.
Autem sjíždíme dolů a cca. 30 km od průsmyku nacházíme skvělý penzion (Comuna Sâmbăta de Sus, Pensiunea Simona), kde máme i prostor na usušení věcí. Moc suchého nám nezbylo.
Následující den přejíždíme na sever Rumunska na prohlídku solného dolu Salina Turda. Úchvatné, obrovské a pro mě do té doby nepředstavitelné.
Trasa a další zajímavosti na 
Mapy.com
Mapy.com
Moldoveanu (2 544 m)
- Pokračovat ve čtení
Jezero Balea (Lacul Balea)
Cesta do sedla (Fereastra Zmeilor)
Tři kroky od smrti (La trei pasi de moarte)
Cesta na chatu (Cabana Podragu)
Cesta na vrchol Moldoveanu
Návrat po červené k jezeru Balea
Salina Turda
