Od moře na vrchol Pyrenejí

Hlavním cílem byla Sierra Nevada a její vrchol Mulhacén (3 478 m). Půjčili jsme si auto (půjčovna Wiber, rezervace přes Booking, cena velmi příznivá) a díky němu mohli navštívit i další zajímavá místa. Vzali jsme to od západu a navštívili Gibraltar, měli jsme štěstí a viděli i vzlet letadla na hraniční ranveji. I přes velké vedro jsme jen na The Rock nachodili okolo 7 km.

Během cesty do hor jsme se stavili v Tarifě, která leží na hranici Středozemního moře a Atlantského oceánu, a navíc je nejjižnějším místě kontinentální Evropy. Na další dva dny se pro nás stalo domovem lyžařské středisko Sierra Nevada, kde v létě prakticky nikdo není. Na druhou stranu výška 2 000 m. n. m. znamená výrazně příjemnější podnebí.

Den před cestou do hor trávíme prohlídkou Alhambry. I přes teplotu přesahující 35 °C bylo v zahradách příjemně. Lístky se nám podařilo sehnat den předem.

Následující den vyrážíme brzo ráno na Mulhacén. Původně jsme chtěli jet lanovou pod vrchol Veleta, dojít k bivaku pod vrcholem, zde přespat, vylézt na vrchol a zpět do správného údolí. Během obhlídky terénu a procházky k soše Panny Sněžné jsme zjistili, že do obdobného místa jako lanovka jezdí autobus.

Měli jsme štěstí a v den, který potřebujeme odjíždí první autobus již v 6:45, tzn. dá měli bychom stihnout cestu tam i zpět za jeden den, tedy s malým batohem. Túra se nakonec ukázala za docela pohodovou. Celkem 21 km, převýšení cca. 1 000 m, ale až na závěrečný výstup celkem mírné stoupání a klesání. Většinu cesty foukal docela silný vítr a po poledni i v této výšce bylo pořádně horko. Zpět u stanice autobusu jsme byli okolo 14:00.

Hory opouštíme a vracíme se do nižších poloh. Obhlížíme Dolmeny v Antequeře, procházíme přírodní památku El Tornillo del Torcal a míříme na poslední místo - Caminito del Ray. Lístky jsme rezervovali cca. 2 měsíce předem a vyplatilo se. Zvolili jsme hned první časový slot od 8:30. Navíc jsme byli u vstupu úplně první, takže stezka byla jen pro nás.